Huawei se postupně na trhu nejen s mobilními telefony probojovává výš a výš. A to jednak díky konkurenci nižšími cenami a jednak stálým zvyšováním kvality nabízených výrobků. Postupně se začínají zaměřovat i na náročnější zákazníky. A je to znát. Příkladem může být třeba tento smartphone, tedy Huawei Mate 10 Pro.

Telefon je zabalen do elegantní černé kazety. A hned po jeho vybalení si jistě všimnete USB-C konektoru. Ano, nebudete už muset sledovat, kterou stranou kabel do přístroje strkáte. Horní i dolní strana jsou stejné. Nevýhodou může být fakt, že domácnost asi máte vybavenu staršími typy USB kabelů, a tak k nabíjení budete muset tento všude tahat s sebou. Je to však jen otázka času, než i další přístroje na tuto formu USB přejdou. Pohodlí prostě hraje prim.

V balení najdete i adaptér do sítě v podobě rychlonabíječky. A headset. S USB-C připojením, protože telefon už klasický 3,5 mm jack nemá. Svá oblíbená sluchátka tedy nepoužijete. Bohužel. Potěší ale třeba silikonový obal na telefon, který je součástí balení. Záda telefonu Huawei Mate 10 Pro jsou totiž skleněná, a proto docela klouzavá. Zejména z kapsy by asi vyklouzl co by dup.

Na druhou stranu, záda telefonu oceníte hlavně po stránce designu. Přední strana telefonu je klasický Huawei, ale ta zadní tolik ne. Jednou z novinek je sklo. Další je efektní pás, v němž najdete i fotoaparát. A ještě si jistě vychutnáte i odlesk skleněných zad, tzv. „light catcher“. Vzhledem k tomu, že tento telefon u nás můžete mít v modré, hnědé a šedé barevné variantě, jsou skleněné efekty docela povedené. Na druhou stranu, zadní strana je velmi náchylná na poškrábání (asi i proto ten silikonový obal) a přední je jako dělaná pro pole otisků.

Ale i přes to je telefon vybaven krytím IP67, takže vám může s klidem zmoknout. Až budete telefon prohlížet poprvé detailněji, jistě vás zaujme širokoúhlejší varianta displeje, tedy 18:9. Jde o OLED displej s rozlišením 2160 x 1080 px, a tím pádem jemností 402 ppi. I díky poměrům stran se výrobci podařilo dosáhnout šířky 74,5 mm milimetrů při displeji s úhlopříčkou přes 6″. A minimalistické rámečky v tom také hrají svou roli. Díky tomu i větší telefon zvládnete jednou rukou. K tomu je také přizpůsobeno zaoblení zad. Ruka pak pohodlně dosáhne o kousek dál.

Displej nepatří k těm nejjemnějším. Ale pro klasické použití to bohatě stačí. VR obsah tady bude dělat problém, vše ostatní tu však s přehledem ustojíte. Osměnou vám budou pestré a zářivé bervy, k tomu opravdu hluboká černá. Displej je díky tomu čitelný i na přímém světle. A v noci, kdy si dáte minimální jas, není rozsvícená obrazovka nijak nepohodlná.

Poměr stran 18:9 se dostává do obliby. Ale zatím je nestandardní. A některé aplikace s ním ještě mají problém. Musíte s tím tedy počítat. Někde se obraz zdeformuje, jindy aplikaci necháte v původním rozměru, ale s černým pásem na konci displeje a neustále klikatelnou možností obraz roztáhnout. A tohle opravdu ruší. Přímo irituje. Naštěstí se dá předpokládat, že aplikací v 18:9 bude víc a víc.

Telefon má na pravém boku klasickou kolébku pro hlasitost. A hlavní tlačítko ovládání hned pod ním. Na těle vás jistě zaujme i vystouplý fotoaparát. Takže telefon nikdy nebude ležet celými zády na podložce. Zvuk při přehrávání hudby či videí zajistí zejména reproduktor na spodní hraně telefonu. Zvuk nijak neoslní. Dá se zvládnout. Ale od modelu této třídy se očekává víc.

Nechybí samozřejmě ani čtečka otisků. Dnes je její technologie na poměrně vysoké úrovni. A tak není třeba se jí bát. U modelu Huawei Mate 10 Pro ji najdete na zádech. Díky tenkým rámečkům se totiž dopředu nevejde. A v bočním tlačítku hlavního ovladače, jak jsme zvyklí třeba od Lenova, umístěná zatím není.

Podle odezvy uživatelů reaguje čtečka otisků prstů na telefonu Huawei Mate 10 Pro velmi dobře. Žádný z nich se nesetkal s tím, že by čtečka jeho otisk nepoznala.

V telefonu je nasazeno NPU. Tedy Neural-Network Processing Unit. Tedy systém strojového učení, který zkoumá uživatelovo chování a snaží se telefon nastavit co nejlépe podle zjištěných uživatelových potřeb a postupů. NPU také přináší přesnější rozpoznání fotografované scény a následné přizpůsobení nastavení fotoaparátu.

Co se týká procesoru, jde o dvě čtyřjádra. To první, Cortex-A73 má takt 2,1 GHz. A to druhé, Cortex-A53, je s taktem 1,8 GHz. Stálou grafickou činnost telefonu, i během hraní současných nejnáročnějších her, zajistí Mali-G72 MP12. Operační paměť disponuje celými 6 GB. A interní paměť nabídne 128 GB, z toho pro uživatele asi 105 GB. Rozšíření o SD kartu není možné. Ale asi ani nutné. Zatím.

Problémy jsou však s běžnou činností telefonu. A to je pro všechny uživatele dost překvapující záležitost. Telefon se totiž občas zasekává, zpomaluje při přechodu mezi plochami či při hraní her. A musí se prostě občas resetovat do továrního nastavení, jinak se s ním nedomluvíte. Snad půjde jen o dočasnou záležitost, která se vyřeší firemní aktualizací.

Co se týká připojení, napojíte telefon na okolní svět pomocí Bluetooth 4.2, Wi-Fi 802.11 a/b/g/n/ac a je tu také infraport pro ovládání domácí elektroniky. Telefon Huawei Mate 10 Pro má také technologii NFC, kterou u nás od listopadu 2017 také konečně v Androidech použijete. A samozřejmě, že nechybí LTE a GPS.

Zmínit je zapotřebí i výdrž baterie. I přes velký displej a paměť je totiž vynikající. Nabíjet stačí jednou za dva dny –  a to při běžném použití. Pokud své aktivity dost omezíte, dosáhnete i na výdrž 10 dní (v případě nutnosti daleko od USB-C kabelu). Nabíjení rychlonabíječkou zabere asi hodinu a tři čtvrtě. Baterie má kapacitu 4 000 mAh. Díky chipsetu s mnoha vylepšeními je spotřeba dost snížena. A také díky vychytávkám na OLED displeji.

Ten totiž můžete přepnout do úsporného režimu tmavých barev, kdy to, co by jinak bylo bílé, je černé. A OLED displej v oblastech s černou barvou vypíná pixely. Úspora je tedy nasnadě. Můžete k tomu ještě aktivovat automatickou změnu rozlišení displeje či úsporné režimy. Úsporu završí již zmiňované NPU. To totiž přidělí zdroje v závislosti na uživatelově běžné spotřebě.

Telefon Huawei Mate 10 Pro samozřejmě běhá na Androidu. V tomto případě jde o Android 8.0 Oreo nad kterým běží nadstavba EMUI. Na čistý Android tedy zapomeňte. Ale pohodlí je i v tomto. Novinkou je tzv. desktopové prostředí, které lze spustit na externím monitoru. Včetně možnosti spustit na větším monitoru také Android aplikace.

Ještě se podívejme na fotoaparát. Ten je lákavý již podle popisu: Hlavní fotoaparát tvoří dvojice snímačů – 20MPx monochromatických a 12MPx barevných. K tomu hodnota světelnosti f/1.6 a optická stabilizace. Fázové ostření a laserový autofocus by měly přivést fotky k dokonalosti. Uživatelé si fotoaparát chválí, zejména díky hloubce pořízených fotek. Ostrost detailů je velmi uspokojivá a šumu tu naleznete málo. Ted, pokud fotíte během dne. I barvy jsou to, s čím budete spokojeni.

Fotky můžete dopracovat či ozvláštnit i pomocí fotoaplikace, s níž bude schopen pracovat každý. Je nastavena jednoduše a intuitivně.